V sobotu 1. června 2013 se v Mostě uskutečnilo historicky první celorepublikové finále Badmintonové Olympiády. V soutěžích družstev dětí do jedenácti let, zaměřených na pohybové schopnosti a mnoho badmintonových dovedností, se představilo i družstvo BaC Kladno, co by zástupce Středočeského kraje. Letos jsme měli výborně poskládaný tým, který si právem dělal ambice na stupně vítězů.

Družstvo ve složení: Michal Morávek, Adéla Brejchová, Adéla Schořová, Vojtěch Volf, Jan Altera a Tomáš Volf, se po celou dobu drželo na průběžné druhé až třetí příčce. Před poslední disciplínou, kterou byla týmová časovka vytrvalostního běhu, jsme drželi druhou příčku o jeden bod před Sokolem Meteor Radotín Praha. Výhodou pro nás bylo, že jsme znali čas, který naši konkurenti zaběhli. Celá pětka nominovaná na závěrečnou soutěž ze sebe vyždímala vše, a dokázala výhodu přetavit ve vítězství v této disciplíně. Konečné druhé místo bylo maximem, na které jsme dnes měli. Vítězný tým Super Stars Most 1, který se ujal vedení po první soutěži a již je nepustil, byl dnes bezkonkurenční.  Závěrečná časovka tak byla jedinou soutěží z osmi, ve které jsme je dokázali porazit, i když k tomu několikrát chybělo jen málo. K mezinárodnímu dni dětí si tak mladí hráči BaC Kladno nadělili krásné druhé místo a nastavili svým následovníkům do let budoucích laťku proklatě vysoko. Mecenáš kladenského mládežnického badmintonu pan J. Šnajdr jim pak za super výsledek daroval překrásný pohár, na kterém budou jejich jména motivovat další mladé kladenské hráče.

Připojuji velké poděkování všem hráčům a celému realizačnímu týmu za ukázkovou reprezentaci klubu i města Kladna. Zvláštní ocenění si vysloužila, bohužel jediná, fanynka kladenského týmu, která do Mostu přijela podpořit náš tým. Za své povzbuzování si mohla také zvednout nad hlavu pohár, na kterém bude uvedeno i její jméno.   

FOTOGALERIE: https://badmintonkladno.rajce.idnes.cz/Badm_olympiada_2013

Marek

A jak se to všechno událo?

Olympiáda nebyla určena jen badmintonovým oddílům, ale i všem školám a tady se právě skrývalo velké neznámo. Soutěžilo se v osmi disciplínách a z toho pouze dvě byly ryze badmintonové. Ostatní nabízely velké uplatnění dobrým atletům, o kterých ve školách přirozeně nemáme ani potuchy. Nicméně jak už jsem uvedl dříve, tým jsme měli dobře poskládaný a věřil jsem i v pohybové schopnosti svých svěřenců. Navíc jsme s většinou týmu absolvovali soustředění se zaměřením na jednotlivé disciplíny. Z finálové osmičky týmů byly pouze tři ze škol, ostatní byly z badmintonových oddílů, tedy samé známé tváře.

Hned na začátek jsme se dozvěděli, že jeden z účastníků nedorazil (velká škoda) a že lídrem týmu Super Stárs Most 1(dále jen SSM1) je pardubická Lucka Krpatová (o favoritu turnaji již bylo jasno). Další nemilou zprávou bylo, že jsme sedm z osmi disciplín zahajovali a tudíž jsme neměli přehled o dosažených časech a výsledcích našich konkurentů (velký nápor na nervovou soustavu realizačního týmu, který neustále počítal zásahy, přeskoky a měřil čas na všech kolbištích).

1. soutěž (rychlostní štafeta) – tam v našem týmu panovali trochu obavy, ale všem členům družstva se závod povedl a druhé místo těsně za SSM1 byl dobrým začátkem celé Olympiády. Tady byl ale Most k poražení.

2. soutěž (koordinační štafeta) – tam jsme si věřili, zvláště po tom, co jsme jí absolvovali bez vážnější chyby, ale SSM1 nám uteklo o parník.

3. soutěž (kolektivní hra – badminton football) – velice nevyzpytatelná hra, jejíž průběh byl velmi nepřehledný. V prvním zápase byli hráči trochu zakřiknutí a nechali se malinko zastrašit urostlejšími protihráči Sokola Meteor Radotín Praha. Nechodili do osobních soubojů, bylo vidět, že nejsou zvyklí na kontaktní sporty a prohráli o jednu tubu. Před druhým zápasem jsme vyměnili Adélu B. za Adélu S. s hráči si pohovořili a na hřišti se odehrála pouštní bouře, ve které naši hráči sebrali SSM2 sedm tub. Pak následoval veledůležitý zápas o třetí místo s SSM1, kde naši na začátku trochu zaspali a už se jim to nepovedlo do konce napravit. Ač jsme měli více ze hry, po závěrečném hvizdu jsme měli o jednu tubu méně a tedy potřetí s SSM1 prohráli. Tady jsme byli hodně blízko vítězství a velká škody prvního utkání.

4. soutěž (skok přes švihadlo)- tady jsme si dělali velké naděje, ale drobné chybičky a výborný výkon našeho velkého rivala nás odsoudili opět k druhému místu.

5. soutěž (badmintonové podání) – kde jinde už bychom je měli porazit, když ne tady? To jsme si mysleli před začátkem, ale jak se ukázalo, právě zde se odehrál největší výbuch.  Michal s Adélou B. odpodávali skvěle, Vojta svůj standart, ale Adéla S. a Honza vůbec nezvládli tíhu okamžiku. Přitom na víkendovém soustředění právě tito dva měli vůbec nejlepší výsledky! Pokud by předvedli svůj průměr, mohli jsme nějaký bodík na SSM1 odmazat, ale takto jsme skončili poslední z badmintonových oddílů a navíc se na nás bodově dotáhl Sokol Meteor Radotín Praha (dále jen SMRP).  

6. soutěž (hod na cíl badmintonovým míčkem) – tady nemohu nikomu nic vytknout, snad jen Vojta někdy zbrkle házel bez míření, ale jinak podali nadprůměrný výkon, který bohužel stačil jen na třetí místo a celkově jsme klesli také na třetí místo za SMRP

7. soutěž (badminton družstev) – no konečně a navíc dvojnásobně bodovaná soutěž. Na to se hráči těšili od samotného příjezdu do Mostu. V prvním duelu jsme se utkali se SMRP a převálcovali je 5:0. V druhém utkání stejným výsledkem porazili SSM2 . Pak následovalo očekávané finále se SSM1. Začalo to velmi nadějně. Honza vyhrál první zápas a Vojta dlouho vypadal, že hned přidá druhý bod, ale nakonec těsně podlehl 8:9. To asi bylo rozhodující. Obě Adély se trápily a své zápasy prohrály. Michal nastupoval již za rozhodnutého stavu a mohl hrát v klidu, ale místo toho kupil jednu chybu za druhou a postupně se vyházel ke stavu 1:9. Teď již bylo jasno, kdo získá prvenství, ale souboj o druhé místo získal na dramatičnosti. Před poslední soutěží jsme byli druzí o jeden bod před SMRP.

8. soutěž (vytrvalostní soutěž) – soutěž, kterou nikdo z našeho týmu nemá rád, snad jen kromě Adély B. Velkou výhodou pro nás bylo, že jsme konečně jednou běželi až poslední a tudíž znali čas, který nám zaručoval, že necháme SMRP za sebou i po této disciplíně. Dětem bylo přesně vysvětleno, co se od nich chce a co je ve hře. Byla stanovena jasná strategie, propočteny průměry časů na jednotlivá kola s malou rezervou na neočekávané situace a šlo se na věc. Adéla B., Michal a Tomáš pelášili nezadržitelně vstříc cíli. Rozhodujícím časem byl ale průběh čtvrtého hráče z týmu cílem. Na čtvrtém místě se usadil Vojta těsně následován Honzou. Když už se zdálo, že kluci začínají vadnout, realizační tým a naše fanynka Vojtu doslova dokřičeli do cíle. Z nejhorší soutěže se tak nakonec stala jediná, kterou náš tým vyhrál.

Ještě jednou všem, co se podíleli na reprezentaci klubu, děkuji a doufám, že se předseda vytáhne.

Marek

dovětek jen pro starší 18 let:

Každý olympionik, a to včetně Petra Koukal, by vám potvrdil, že každou olympijskou medaili je potřeba řádně zapít. Nějak se ale nepočítá, že takový cenný kov vybojují děti školou povinné, tedy nezletilé. Úkolu v pravdě nezáviděníhodného se tak musí zhostit realizační tým. Od toho tu prostě jsme, abychom řešili i tyto problémy. A tak nám nezbylo, než se obětovat...

ilustrační foto které není součástí oficiální strategie klubu