Extraliga - jak to bylo doopravdy (aneb Příběh o kouzelném prášku)

29.01.2014 23:33

Pokud jste pravidelným čtenářem našich webových stránek, jistě již víte, že během uplynulého víkendu proběhlo poslední kolo základní části extraligy, ve kterém naše družstvo podlehlo týmu So Radotín Meteor Praha. Oficiální článek pojednávající o tomto utkání, suše nazvaný "Poslední kolo extraligy v základní části", který zde byl před pár dny zveřejněn, však zatajuje zcela zásadní informaci.

Informaci, která nám pomůže přijít na to, proč kladenské družstvo proti Meteoru neuspělo.

Chcete vědět, k čemu během tohoto utkání skutečně došlo?
Jaký byl pravý důvod kladenské porážky?
Jak se Peťa naučil svou novou útočnou pozici, takzvaného motýla?
A co je pravdy na tom, že kladeňáci používali během utkání jakousi tajnou zbraň?

Pak čtěte dál a poodhalte roušku tajemství, která toto utkání zahaluje.

 

Sobota 25. ledna, okolo desáté hodiny ranní.

Kladenské extraligové družstvo přijíždí do haly pražského klubu Meteor, aby zde odehrálo naplánované utkání. Vše se zdá být v naprostém pořádku - nikdo totiž prozatím netuší, co se skrývá v kufru Danova vozu.

Co bílý hřebec přivezl, bude však prozrazeno během několika následujících okamžiků...

Již na "startovní" fotografii si můžeme povšimnout Danova sebevědomého úsměvu, který však byl jen pouhou předzvěstí toho, co následovalo v další chvíli.

Zatímco tým soupeřů se rozcvičoval, povolal Dan své družstvo k sobě, aby jim vyložil jeho taktický plán, jehož základní složkou se ukázala být již zmiňovaná tajná zbraň - totiž prášek neurčitého složení a nejistých účinků. Kde a jak ho sehnal, odmítl vedoucí kladenského týmu prozradit, jeho medikamentu však připisoval téměř zázračné schopnosti, které měly pomoci našim hráčům v dosažení vítězství.

Přestože několik členů týmu odmítlo - podle Danových slov - "neškodný" prášek pozřít, zejména dámská část družstva se po něm vrhla doslova všema deseti.

A tak zatímco se kornoutky, láhve a jiné nádoby plnily sypkým kouzlem, Dan si spokojeně mnul ruce a chystal další část svého ďábelského plánu. Přestože k radikálním změnám v sestavě, které vzápětí provedl, se odmítl vedoucí družstva vyjádřit, nedala se přehlédnout jistá věc - totiž že ti členové družstva, kteří záhadný prášek zařadili do své zápasové výživy, byli nasazeni do nejdůležitějších zápasů, zatímco ti, kteří ho odmítli, byli nakonec rádi, že si vůbec zahráli.

Účinky Danova kouzla se začaly projevovat takřka okamžitě, jak je patrné z následujícího obrázku.

Přestože Martina i náš polský přítel Michal Rogalski patřili k těm, kteří mocnou sílu medikamentu okusili (a touto dobou již zcela jistě pociťovali jeho povzbuzující účinky), stáli ještě byli schopni zachovat vážnou tvář. Ne tak Peťa - v jeho případě se už nástup prášku projevil naplno, a stejně jako v případě Dana, i u něj je tak možné pozorovat onen démonický záblesk v očích, který nevěstí nic než zkázu soupeře.

Již v tomto bodě se však projevil první (a zdaleka ne poslední) vedlejší účinek kladenského životabudiče. Lze si celkem jasně povšimnout toho, že Jarda, který práškové povzbuzení podstoupit odmítnul (se slovy "povzbuzený už jsem dost"), se od zbývajících "práškařů" drží raději dál.  Později během utkání bohužel došlo k několika podobným případům, což byl zřejmě jeden z důvodů neúspěchu.

Jestliže byly zázračné účinky medikamentu patrné již na lavičce týmu, nebylo to nic proti tomu, co se začalo vzápětí dít na kurtech. Přestože kouzelný prášek zapůsobil na každého jeho uživatele jiným způsobem, není pochyb o tom, že zcela zásadním způsobem ovlivnil výkon kladenského celku.

V naší sestavě se tak rázem objevili kupříkladu dva ninjové, jejichž směsice badmintonu a kung-fu k sobě velmi rychle připoutala pozornost celé haly.

Peťova již zmíněná bojová pozice (se zcela neninjovským označením) "motýl" se u diváků rovněž setkala s velkým ohlasem.

Kdo však byl motýlem doslova unesen, byla naše polská posila - Michal Rogalski. Peťův úder ho díky jeho kombinaci razance s lehkostí dokonce inspiroval k vytvoření vlastní bojové pozice, která se však v mnohém lišila. Jak Michal během následujících zápasů mnohokrát předvedl, základem jeho úderu je mocný odraz nohou, který ho vynese do výšky zhruba půldruhého metru, načež udeří míček a volně doplachtí zpět na zem díky široce rozpaženým pažím. "Rogalo", jak Michal svůj úder nazval, se ukázalo být proti soupeřům velmi mocnou zbraní.

Co se týká samotného Dana, účinky prášku na jeho výkon byly značně diskutabilní. Přestože zřejmě čekal, že se z něj po jeho konzumaci stane také ninja (čemuž i předem přizpůsobil své oblečení), jeho výskoky ani zdaleka nedosahovaly kvalit motýla či rogala.

Když zjistil, že ninja se z něj ten den opravdu nestane, rozhodl se řídit jistým heslem, které v posledních týdnech koluje klubem, a po vzoru autora onoho hesla Leonida začal užívat svou raketu na způsob kopí.

Taktika by to byla úspěšná, kdyby ovšem Dan disponoval neomezenou zásobou raket / kopí. Soupeři však brzy přišli na to, že ve chvíli, kdy na jejich polovině kurtu přistane čtvrtý Z-Slash, stává se kopiník neškodný jak koťátko, a veškerý vybudovaný respekt byl ten tam.  Když si Dan uvědomil, že ani tudy cesta nevede, vrátil se zpět ke svému starému dobrému šamanskému tanci.

A samozřejmě také po vzoru mistra mistrů radil ninjovské části sestavy, jaké techniky budou na soupeře nejlépe platit.

Když už je řeč o mistrech, neměli bychom zapomenout na Michala, který v sobě po pozření prášku našel klid mysli a absolutní koncentraci . Jeho soustředění bylo dokonce tak důkladné, že k pohybu po kurtu ani k provádění úderů nepotřeboval zrak - celý zápas tak absolvoval v jakési hluboké meditaci...

... a oči neotevřel ani mezi zápasy.

V tomto případě se však opět projevily negativní vedlejší účinky zázračného prášku. Zatímco jednou pomáhala Michalovi meditace v zahrání jinak nechytatelných balonů, jindy působila na jeho výkon zcela opačným způsobem. Meditujícího moudrého starce na pozici svého učitele tak občas kladenský hráč vyměňoval za mistra zcela jiného ražení...

... jehož totožnost je více než jasná.

Petr a Michal však nebyli jediní ninjové na kurtu, svého idola si našla i Móňa:

Suma sumárum, ninjovských praktik byly doslova plné kurty, které se tak změnily v zónu boje na život a na smrt. Ať se ale naši badmintonisté snažili jakkoliv, na soupeře to stále nestačilo.

V zoufalé snaze urvat vítězství za každou cenu vyrukoval kladenský tým se svou poslední a nejsilnější zbraní.  Zbraní, kterou ovládá jen několik jedinců v celé galaxii.

Použití Síly přineslo do řad kladenských bojovníků novou naději - míčky létaly tak, jak oni sami chtěli, soupeři jakbysmet. Vše se zdálo být na dobré cestě, jenže...

... jenže v tu chvíli se začal projevovat poslední, a zřejmě nejhorší vedlejší účinek Danova zázračného prášku.

Jak už to tak bývá, podobná povzbuzení často vyvolávají závislost, a v tomto případě tomu nebylo jinak. Kladenským bojovníkům tak brzy začalo takříkajíc docházet palivo, a výsledkem bylo jediné: začali se mlsně poohlížet, kde že se jejich sypká droga nachází.

Mohli se však olizovat, jak chtěli - kouzelný prášek prostě došel, což mělo na hru družstva okamžité a katastrofální důsledky.

Heroické výkony tak vystřídala naprostá ztráta koncentrace a rovnováhy...

... totální úbytek sil...

... nebo hluboká deprese.

Jak se zápasy vyvíjely dál, už není třeba nijak zvlášť rozepisovat - výsledek ostatně znáte sami.

Při shrnutí utkání si pomozme známým citátem, který však vyžaduje malou úpravu:

Prach, pot a slzy.

autor: Láďa

Zpět

Vyhledávání

© BaC Kladno 2012

Vytvořeno editory BaC Kladno