Pozdrav z dánské Fredericie

971 hráčů a hráček ze 135 klubů z šesti zemí Evropy - to je vizitka LBS 2013, turnaje určeného mladým badmintonistům kategorií U11, U13, U15, U17 a U19,konaného v dánských městech Fredericie, Lillebelts, Erritso a Elbo. Turnaj se hrál celkem ve třinácti badmintonových halách, na těžko uvěřitelných sedmdesáti kurtech. Součástí české výpravy na“dánské badmintonové šílenství“, čítající 23 hráčů a hráček, se stala i kladenská Adéla Schořová, startující v nejmladší kategorii U11.

před halou...

Cesta.

Vyrazili jsme a Adélou z Kačice ve čtvrtek 17.10. kolem půl šesté večer a v pohodovém tempu jsme dorazili do Plzně, za slabého deštíku, před devatenáctou hodinou. Tam jsme zaparkovali plechového oře poblíž 25. ZŠ a po vyřízení nezbytných formalit jsme vyrazili ve 20:00 hodin autobusem směr Dánsko. V Německu nás postihly hned tři nemilé příhody. Tou první byla silná bouřka s hustým deštěm, tou druhou neúměrně dlouhá celní kontrola, a do třetice se nám do cesty postavila ukrutně dlouhá objížďka. Tyto tři rány osudu měly za následek, že jsme do místa určení dorazili pouhou hodinu před zahájením turnaje. Přičteme-li k tomu ubytování a přesuny hráčů do jim vyhrazených tělocvičen, zbylo nám žalostných 15 minut na rozhýbání a rozehrání, což po čtrnácti hodinách v autobuse není mnoho. Dánsko nás však přivítalo krásným slunečným ránem, a časový pres nakonec neměl na hru negativní dopad. Cesta zpátky proběhla, až na zmíněnou objížďku, plynule a povedlo se ji časově výrazně zkrátit.

v liduprázdném přístavu...

Ubytování.

Ubytováni jsme byli ve školním komplexu vzdáleném asi 400 metrů od Fredericia Idretscenter, kde se nacházelo hned 6 badmintonových hal. Spali jsme v prostorných třídách s vlastním sociálním zařízením na molitanových podložkách asi po třinácti osobách. Ve srovnání s Berlínem super luxus. Večerku ve 23:00 hodin si nikdo nedovolí porušit. Celý komplex je střežen bezpečnostní službou.

Strava.

Strava probíhala formou švédských stolů, a jídlo bylo dobré, pestré a bylo ho, kolik kdo chtěl. Samozřejmostí bylo vždy několik druhů ovoce a nápoje.

na pusté pláži to na koupání fakt nebylo...

Specifika.

Zvláštností na turnaji a možných inspirací zde bylo hned několik. Třeba to, že každý hráč je rozhodčím na své půlce kurtu a nikdo jeho rozhodnutí (ani přihlížející trenéři či rodiče) nezpochybňuje! Klasický rozhodčí, tak jak ho známe my, pouze otáčí čísla tak, jak mu hráči řeknou. A pozor - otáčí vítěz předchozího zápasu a ne poražený! Pokud si hráč není jist, jaký míček byl, je to automaticky bod pro soupeře! Hráči mají na turnaji zakázáno projevovat negativní emoce, jako se vztekat či házet raketou! Trenéři (pouze trenéři) smí svým svěřencům radit pouze mezi sety a v polovině setů….

Organizace.

Během třídenního turnaje připravili organizátoři i spoustu aktivit pro děti i jejich doprovod, jako třeba turnaj pro trenéry, turnaj ve vybíjené, stolní tenis, aqvapark, malování na trička a další. O dobrém jídle a slušném ubytování jsem se již zmínil. Organizaci samotného turnaje měli ale také celkem propracovanou. Vzhledem k obrovskému počtu účastníků je (alespoň pro nás) s podivem, jak to v pohodě zvládali. Organizační tým čítal několik desítek ochotných a vždy usměvavých lidí, kteří se moc nezastavili. Každý den se konaly porady vedoucích družstev, kde bylo řečeno vše, co bylo třeba. Mezi jednotlivými městy fungovala organizovaná přeprava autobusy. Celý program turnaje jsme obdrželi asi týden před samotnou akcí, a bylo tedy možné nastudovat, kdo, kde a kdy hraje. Všechny zápasy byly očíslovány a v tomto pořadí se také odehrály. Zádrhel nastal s odhlášením několika hráčů z turnaje a následným přečíslováním zápasů. Za což samozřejmě organizátoři ne úplně mohli.  Takže z mého pohledu jedinou kaňkou na organizaci bylo trochu zmatečné vyhlašování vítězů. Na poradě vedoucích týmů bylo řečeno, že se bude konat od 14:00 hodin. Dostavili jsme se v půl druhé a bylo již po něm, ale důrazně jsem trval na opakování ceremoniálu a nakonec vše dobře dopadlo. 

s Frejou Schlander Paakjeer...

A něco málo o našem účinkování na tomto svátku badmintonu

Na pátečním programu byly čtyřhry. Adéla byla v české výpravě jediná U11ka, takže se musela spolehnout na pořadatele, koho jí přiřknou za partnerku pro tento turnaj. Po loňské vynikající zkušenosti s dánskými hráči na turnaji v Berlíně, jsme dánskou spoluhráčku přivítali s nadšením, ale jedno české přísloví praví: „Nechval dne před večerem.“ Freja Schlander Paakjer, vytáhlá Adélina spoluhráčka, působila celkem pohodově. S její trenérkou jsme naordinovali holkám jednoduchou taktiku do první půlky prvního setu. Přední hráčka podá krátké podání a ohlídá předek a zadní hráčka bude smečovat mezi soupeřky. „ou kéj“ Freja na podání - a dlouhé?!? První polovou setu se holky doslova protrápily a o přestávce jsme znovu vysvětlili taktiku. „ou kéj“ První Frejino podání po přestávce…a zase dlouhé!!! První set holky prohrály a o pauze se znovu snažíme vysvětlovat taktiku, když mě mladá Dánka naprosto rozbila svým „aj kánt šórt servis“. S tím tady asi moc nenaděláme. Ale ani soupeřův trenér nezahálel a přišel s velice účinnou taktikou. Všechno hrát na Freju. Adéla se do hry dostává jen sporadicky. I druhý set holky v koncovce prohrávají. V dalším zápase se naše taktika smrskává na strohé „daun“. Přináší to ovoce a holky první set vyhrávají. Po dvou prvních výměnách druhého setu vím naprosto přesně, s čím přišla konkurence. Adélino účinkování se omezilo pouze na podání a příjem. V půli setu je jasné, že to Freja sama neuhraje. Zkoušíme přejít do protiútoku a poslat Freju na síť. „ou kéj“. Budu si asi muset najít ve slovníku co to v Dánštině znamená, protože ta holka byla všude, jenom ne na síti. Druhý set je za námi a jdeme do třetího. V pouze se znovu s její trenérkou snažíme Freje vysvětlit, co má dělat. Souhlasné přikyvování a „ou kéj, ou kéj“, mi však dává neomylnou jistotu, že ta holka vůbec neví, co od ní chceme. A bohužel jsem se nemýlil. V závěru setu ještě stačí (při couvání od sítě!!!) trefit raketou Adélu, která právě tento míč smečovala, do nosu. V pouze na ošetření již nemám sílu cokoli vysvětlovat. I druhý zápas bohužel holky prohrály. Aby toho nebylo málo, po dvouhodinovém čekání na další zápas, zjišťuji, že jej soupeřky skrečovaly. Jak by tady bylo krásně, kdybych tady nebyl já! Z deprese prvního dne nás vytrhuje procházka k moři, výborná večeře a návštěva aquaparku s tropickými lázněmi.

po finále s Anne Fabricius Larsen (poznáte z fotky kdo prohrál?)...

V sobotu bylo vše jinak. Po slunci ani památky, nebe bylo ocelově šedé a k večeru začalo pršet. Situace ve frederických halách číslo 5 a 6, kde hrála Adéla své zápasy, však tak ponuře nevypadala. Ba naopak. Adéla své soupeřky jednoznačně přehrává. Nejprve poráží svojí čtyřhrovou parťačku Frefu Schlander Paakjeer 21:3 a 21:9 a po obědě si poradila s Amandou Abildgaard 21:8 a 21:12. Po té jsme si šli prohlédnout Fredericii, ale skončili jsme opět u moře. Liduprázdné pobřeží i přístav a hejna racků působila až hrůzostrašně. To nás ale neodradilo od radovánek v písku na pláži, kde mi Adéla naplnila mušlemi kapsy až po okraj. Češi u moře. (nakonec se ukázalo, že jsme byli jediní, kdo se sem dostal) Po opět výborné večeři jsme si s Adélou ještě hodinku zatrénovali a kropeni večerním deštíkem vyrazili z haly do místa ubytování.

"já trvám na opakování ceremoniálu"

V neděli se dohrávaly poslední zápasy ve skupinách a hrály se jednotlivé finálové zápasy. Adéla začala dopoledne poslední čtyřhrou kategorie U11A. Do zápasu vstoupily holky více než dobře a v půli první sady vedly 11:5. Pak se ze čtyřhry stala opět trojhra. Kdykoli se Adéla dostane k úderu, tak výměnu zakončí. Soupeřky již rezignovaly na vybírání jejích smečů, ale o to více si dávají záležet, aby se nespletly a nezahrály to na ní. 1. set, a posléze i celý zápas holky, vlastně spíš jen Freja, prohrávají 17:21 a 16:21. Adéla je otrávená, jak malajský šíp. Chuť si spraví ještě před obědem, když ve finále dvouhry poráží po hezkém zápase Anne Fabricius Larsen 21:14 a 21:16. Poslední zápas, který nás ve Fredericii čeká, je finále čtyřhry U11B. Tuto kategorii hrála Adéla se stejnou partnerkou jako kategorii U11A. Soupeřkami jim budou Amanda Abildgaard a poražená finalistka dvouhry Anne Fabricius Larsen. Těžký oříšek. Tentokrát jsem to Freje nakreslil. Zabralo to a holky odehrály celý zápas takticky správně. Celý první set si udržovaly mírné vedení až do stavu 20:18, kdy se projevilo úskalí počítání samotnými hráčkami. Dvakrát po sobě nám soupeřky odepřely jasně dobrý míč, což holky rozhodilo tak, že set prohrály 21:23. Začátek druhého setu byl poznamenán koncem setu prvního. Holky se snažily nehrát míčky k čárám, čehož soupeřky dokázaly využít, a rychle utekly na 11:3. Po půlce se holky vrátily ke svojí původní hře a zápas ještě zdramatizovaly, ale na víc než 17:21 už to nestačilo. Prohrané finále mrzí, ale Adélu jsem pochválil za to, že nepřešla na „temnou stranu síly“ a nesnažila se, se soupeřkami „vyrovnat účty“. A že by jí ani takové vítězství nemohlo těšit. Dlouho jsem jí pak musel vysvětlovat, že v každém stádu se najde černá ovce a něco málo o fair play.

Zhodnocení.

Závěrem bych rád poděkoval Miládce Novákové, která nám umožnila se turnaje tohoto typu zúčastnit. Pro Adélu i mě to byla spousta zkušeností k nezaplacení a hlavně inspirace do další práce. Dánsko je jednoznačně země badmintonu zaslíbená. Haly jsou pro badminton přímo stavěny. Ve všech halách, které jsem měl možnost vidět, byly kurty přímo namalovány na podlaze a sloupky k podlaze přidělány, světla neoslňují. Fredericie je město poměrně rozlehlé, ale s hustou obyvatelstva je to slabší a 35 kurtů jenom v městském sportovním areálu je hodně dobré číslo. Dánsko je evropská, ale i světová badmintonová velmoc. A vyhrát turnaj v jakékoli věkové kategorii na dánském území, má svou neoddiskutovatelnou váhu. Adéle se to málem povedlo hned dvakrát. V Dánsku jsme myslím zanechali dobrou vizitku kladenského badmintonu. Bude-li tato možnost ještě někdy v budoucnu, určitě ji využijeme, a všem hráčům a hráčkám, kteří to s badmintonem myslí vážně, bych to také doporučil. Stať o našem účinkování jsem pojal hodně úsměvně, ale chtěl jsem hlavně vyzdvihnout přístup dánských hráčů k zápasům a schopnost plnit taktické instrukce už v tak mladém věku. (pokud teda rozumí svojí trenérce…)

Marek